Právě se stalo v Hvanneyri

16.10.

Poslední dobou mám takový pocit, že jsem na nějakém jiném ostrově než na Icelandu – ledové zemi. Pod mým oknem se v trávě objevilo jezírko, které mi svou aktuální velikostí signalizuje množství spadlé vody. Stále jen prší a prší a k tomu je tady docela teplo, pořád mezi 5-10 °C. Už se nemůžu dočkat sněhu, který je zatím jen na vrcholcích hor nad Hvanneyri, ale ty mají k 800 metrům.

Vzhledem k tomu, že je stále teplo, tak jsem se rozhodl vyrazit si na nejbližší pláž! K oceánu ve fjordu to mám jenom pár set metrů, ale protože se cesta strašně klikatí, tak na kamenitou pláž je to asi kilometr. Beru si čepici a rukavice, protože fouká jako obvykle ledový vítr od ledovce a rázně vyrážím k pláži. Je odliv, a tím pádem převažuje voda z ledovcové řeky se siltem, takže koupání rozhodně není žádná sláva:) Po chvilce házení bahňáků (něco jako žabky, ale do bahna) usuzuji, že jsem již dostatečně vychlazen a vracím se zpět do školy. Cestou z pláže začíná konečně lehce sněžit a potkávám jezdce na konících-ponících. Koníku-poníků tady vidíte vždycky víc než jezdců, protože když se unaví ten na kterém jezdec aktuálně jede, tak si jednoduše přesedne na dalšího, kterého vede sebou a tak pořád dokola. Na delší trasy jich mají víc, třeba 2-3 koníky-poníky na jednoho jezdce. Takže jezdit na Islandu na koni znamená mít celé stádo koníků-poníků:) To už je, ale docela luxusní záležitost.

Ach ta globalizace a svoboda, učím se na Islandu na zkoušku z v Anglii vydané a samozřejmě anglicky psané knihy od amerického autora, hraje mi k tomu francouzská hudba na notebooku sice americké značky, ale kompletně vyrobeného v Číně, ochutnávám švýcarskou čokoládu vyrobenou ve Francii a konečně usrkávám irskou whiskey zaplať pánbůh vyrobenou v Irsku! A ještě k tomu všemu píšu česky tenhle blog, který je registrovaný kdoví kde.....:) Ale co, hlavně, že máme možnost volby!


PS: Dneska konečně mrzlo, což se pozná tak, že islandské děti nepobíhají venku jenom v tričku, ale v mikině!