Konečně jsem se odhodlal napsat pár řádek o vulkanismu, sopkách, s tím souvisejících ledovců a ultra gigantických povodní. Celý ostrov je naprosto unikátní tím, že byl kompletně vytvořen pouze vulkanickou činností, geologicky teprve nedávno a to přibližně před 16 miliony lety. Taky je možný říct, že je to vlastně část mořského dna. Island vznikl v severní části Atlantického hřbetu, který probíhá celým ostrovem přibližně od jihu na sever. Zvedá se z mořského dna 2 km na hladinu a pak ještě další až 2 km nad ní, které tvoří vlastní ostrov. Tento hřbet je také místem vzniku evropské a americké litosférické desky, takže západní polovina ostrova je už geologicky v Americe, zatímco východní ještě v Evropě. Každá deska cestuje svou vlastní rychlostí 1 cm za rok, takže Island za rok povyroste do šířky o 2 cm:) Dále je tu ještě několik menších zlomů a prasklin navazujících na výše uvedený hřbet. Všechny zlomy dohromady jsou zdrojem veškeré místní vulkanické činnosti. Škola v Hvannneyri se nachází už na americké desce, ale bohužel neleží v současně aktivní oblasti:( Sice je v okolí několik silných termálních pramenů, využívaných hlavně pro místní vytápění, ale to je asi tak všechno. Naopak je okolí geologicky složeno z nejstarších hornin na Islandu.
Dnešní vulkanicky aktivní oblasti Islandu se až na výjimky (Snaefell) nacházejí podél nebo přímo na hlavním zlomu a jsou tvořeny asi 30 samostatnými centrálními vulkány. Centrální vulkány patří většinou mezi štítové vulkány (shield volcano), ale v menším měřítku jsou zastoupeny i stratovulkány (stratovolcano) a pak ještě různé kombinované druhy jako třeba Hekla nebo prasklina Laki (Laki fissure). Island je také jedinečný tím, že má všechny druhy sopek a vůbec všechny typy vulkanismu. Zajímavé je, že tu může dojít k erupci na úplně rovném povrchu, kde žádná sopka zatím není! K nějakým těm erupcím tu dochází v průměru každé 2-3 roky. Jinak hlavní město Reykjavík může klidně postihnout stejný osud jako Pompeje...!
Takže co tu máme aktivní?
Hekla
Je kombinací všech možných typů vulkánů a také láva, sopečný popel co z ní vychází jsou velmi proměnlivé. Je to krásný, 1491 metrů vysoký kopeček s podélnou asi 5 km dlouhou prasklinou. Na vrcholu se nachází jen několik malých kráterů. V poslední době (30 letech) je aktivní každých asi 10 let, naposledy v roce 2000. Když dojde k erupci, která je v naprosté většině explozivní, dochází k zasypání širokého, dalekého okolí sopečným popelem, který je doprovázen výlevem lávy po úbočí hory. U její erupce bych ještě chtěl být:) Trochu podrobněji se na oblast Hekly a obnovu lesa kolem můžete podívat na www.hekluskogar.is
Katla
Tady přestává sranda! Katla je velký centrální vulkán s lehce obří 11 x 8 km kalderou, která sahá až do výšky 1480 metrů. Většinu samotného vulkánu pokrývá ledovec Mýrdalsjökull a s ním právě přestává ta sranda. Zjednodušeně řečeno, pokud dojde k erupci pod ledovcem, tak dochází k extrémně rychlému tání ledu (často roztaje i několik km3!) a k vytvoření ledovcového kotlíku (ice cauldron). Voda se hromadí v kaldeře až do okamžiku, kdy dojde k průlomu stěny ledovce nebo ho voda prostě podteče (voda si najde cestu vždycky:), a všechna najednou odtéká do údolí nebo přímo do moře. Tento druh povodně se nazývá islandsky jökulhlaup a provázel všechny dosud zaznamenané erupce Katly. Kolik vody při takovém jökulhlaupu odteče? Největší odtok po erupci Katly se odhaduje na 300 000 m3/s!!! Pro srovnání Vltava v roce 2002 měla v Praze jen kolem 5000 m3/s. Takže po erupci vulkánu pod ledovcem se najednou na Islandu objeví objemově největší řeka na světě:o Něco o vulkánu Katla a dalších místních sopkách najdete na: www.earthice.hi.is/page/ies_katla
Na fotce je několik kilometrů široké údolí s okrajem ledovce Mýrdalsjökull pod Katlou, které by v případě její erupce bylo úplně zaplaveno až do výšky 10-15 metrů!! Samozřejmě včetně místa kde na fotce stojím:) Měl jsem tu čest být vyfocen jedním z nejlepších fotografů ledovců a vulkánů na Islandu – Oddur Sigurdsson, v civilu geolog, glaciolog a vůbec zajímavý člověk.
Grímsvötn
Je vulkanicky aktivní oblast pod největším islandským ledovcem Vatnajökull, který pokrývá přibližně 8100 km2, asi 8 % plochy ostrova. Ročně se na povrchu tohoto ledovce usadí nová až 15 metrů silná vrstva sněhu, takže dochází k jeho rychlé obměně. K poslední erupci zde došlo v roce 1996 v oblasti pojmenované Gjálp, kde vznikla asi 6 km dlouhá prasklina pod 550-750 metrů silným ledovcem. Erupce byla hlavně subglaciální a vytvořila 150-500 metrů vysoký hřeben. Ale i přes pokrytí ledovcem se objevil několik kilometrů vysoký sloupec sopečného popela nad celou oblastí. Vlivem erupce samozřejmě došlo roztátí obrovského množství ledu (0,77 km3) a vytvoření ledovcových kotlíků. Roztátá voda odtekla do subglaciálního jezera v kaldeře Grímsvötn a zvýšila jeho hladinu o několik desítek metrů. Ano, i pod ledovcem může být jezero! Následný jökulhlaup měl odhadovaný odtok "jenom" kolem 45 000 m3/s a smetl část hlavní silnice č. 1 včetně 880 metrů dlouhého mostu.
Na fotce je okraj ledovce Vatnajökull s nejvyšším vrcholem na Islandu Öræfajökull (2110m), který je zároveň největší místním vulkánem!
Vestmannovy ostrovy
Ostrovy se nacházejí na boční linii hlavního Atlantického hřbetu, nicméně to rozhodně neznamená menší vulkanickou aktivitu. Na Vestmannových ostrovech došlo k velké erupci naposledy v roce 1973, kdy se na jednom ostrově přes noc objevil nový kráter a malá sopka téměř ve městě. Došlo k zasypání mnoha domů a části přístavu a to jak lávou, tak sopečným popelem. Jediné štěstí bylo, že foukal dost neobvyklý západní vítr, jinak by celé hlavní město ostrova skončilo zasypáno popelem. Nicméně islandská vláda noční asi 6 hodinovou evakuaci zvládla a asi 5000 obyvatel letecky a po moři dopravila do bezpečí. Jediným úrazem prý byl zlomený malíček jednoho děcka.
Surtsey
Ostrov Surtsey si jen tak vyrostl z moře v letech 1963-1967. Od té doby probíhá jeho kolonizace různými formami života. Nějaký ty lišejníky, mechy, trávy a pár vyšších rostlin. Rozvoj života se výrazně urychlil, když se na něm usídlila kolonie racků a počet druhů roste přibližně tempem jeden druh za rok! Jednou za rok na něj ještě vypustí skupinku vědců. Typická primární sukcese:)
Fotka - duch na skle:)
PS: Severně od ledovce Vatnajökull je aktuálně zaznamenaná zvýšená seismická aktivita obvykle předcházející erupcím, takže se možná dočkám i nějakého toho soptění:) Můžete se podívat jaké mám počasí a zemětřesení na stránkách: www.vedur.is
Žádné komentáře:
Okomentovat