21.8
To je co? Už máme na Islandu dokonce i déšť! Chápu, musí to znít komicky, ale je tomu skutečně tak. Sami Islanďané si stěžovali, že skoro celé léto nepršelo nebo jen velmi málo. To je pro Island velmi neobvyklé a dokonce i místní lososi s tím měli problém při tahu do rodných tůní za účelem dalšího množení. Podle získaného svědectví jednoho z nich, se proto část lososů rozhodla vrátit se do oceánu a ještě trochu si užít života.
No, o víkendu se toho mnoho nestalo, za zmínku stojí snad jen sraz absolventů školy v Hvanneyri po 5O letech! Na to kolik jim muselo být, vypadali neuvěřitelně zachovale a aktivně. Napřed měli uvítací sezení, pak slavnostní večeři a poté, co jsem odešel do pokoje, rozjeli hlučnou párty. Chystal jsem se právě spát, když se najednou začala ozývat hudba a zpěv. Podle zvuků jsem to odhadl na tahací harmoniku, ale klidně mohli hrát třeba na nafouknutou ovci:) Byli šíleně vytrvalí, ani ve snu by mě nenapadlo, že nebudu moct spát kvůli lidem, kterým táhne na 80!:)
Počasí
Pro předpověď počasí jsem zvolil metodu „křišťálové“ koule z islandského kalcitu. Při pohledu do ní jsem zjistil očekávané počasí na následujících 120 hodin. Jenom člověk nesmí zapomenout výsledek vydělit 2, z důvodu Vám jistě známých vlastností výše uvedeného nerostu:) Bude pršet, pršet, pršet, pršet..............
Škola
Dneska jsem měl první přednášku ve škole, docela sranda, celá v islandštině včetně slidů ve kterých se občas vyskytla angličtina. Naštěstí byla „prófessorka“ hodně ochotná a měl bych od ní dostat materiály v Shakespearově jazyce. Na tento předmět je zapsáno asi 60 studentů, ale přítomni jsme byli jen dva! Nevím, asi se škola teprve rozjíždí a část z nich to má možná zapsané dálkově, ale i profesorka se dost divila. Jinak ve škole je už studentů docela dost, na ostatních předmětech jsem jich v posluchárnách viděl odhadem kolem 20.
Gunnarsholt
Dnes jsem byl ve dvou etapách via Reykjavík přesunut do totálně odlehlé vědecké a rekultivační stanice v Gunnarsholt asi 3O km od sopky Hekla. Mimochodem, místní geolog nám říkal, že v rádiu byla hlášena její zvýšená aktivita a tedy není vhodné se pohybovat v její bezprostřední blízkosti!Účastním s zde mezinárodního training programu týkajícího se rekultivace degradované půdy a krajiny, které je na Islandu až 40%! Tak vysokého čísla se povedlo dosáhnout za 11 staletí trvajícího lidského osídlení:) Když přišli první vikingové ze Skandinávie, kolem roku 874 na Island, začali kácet místní „takzvané“ stromy a používat je jako doma s tím, že stejně jako doma dorostou, což se ale ve specifických islandských podmínkách nestalo. Odhaduje se, že Island byl v této době až z 25% plochy zalesněn, pokud se to tedy tak dá nazvat. Dalším faktorem bylo přehnané spásání dobytkem a islandskými koníky – poníky, které si sem dovezli. Také klima tu bylo trochu odlišné, prý bylo méně ledovců a podmínky trochu mírnější než dnes.
V rámci programu jsem byl přiřazen k skromnému počtu 5 účastníkům training programu. Jejich složení je hodně zajímavé a pocházejí z rozvojových zemí nebo spíš ze zemí 3. světa. Nicméně z nich mám nejnižší vzdělání, jsem nejmladší a jsem jediný bílý Evropan!
Skupina se skládá z Tunisana, Mongolky, Egypťanky s nezbytným šátkem, Uganďana a Uganďanky. Měl s nimi být ještě jeden Číňan, ale asi se někde zapomněl. Všichni mají minimálně MSc. (Master – úroveň našich inženýrů) vzdělání a měli by to být vědci. U Tunisana ale lehce pochybuji o jeho vědeckém pozadí, spíš vypadá na syna nějakého potentáta, který se vydal na výlet na bohatý sever.
Gunnarsholt je sídlo Soil Conservation Service of Iceland ( SCSI), které má za úkol obnovu degradované půdy a krajiny na celém Islandu. Měli bychom mít nějaké přednášky a exkurze a poté bychom se měli přesunout do Hvanneyri do školy, která se na programu také podílí. Měl bych s nimi absolvovat část jejich 7 týdenního programu a pak o tom napsat nějakou esej. Mají v rozvrhu také účast na mezinárodní konferenci International Forum on Soils, Society and Global Change. Dokonce by se měli setkat i s „primátorem Brna“:) jeho Excelencí Islandským prezidentem, který převzal nad konferencí záštitu a měl by tam promluvit!
Okolí Gunnarsholt je místem, kde proběhla úspěšná rekultivace původní „písečné pouště“ na lány na pěstování trávy. Ano, i na tak vlhkém místě jako je Island, může být písečná poušť na které naprosto nic neroste! Z krátkého úvodu ředitele SCSI jsme se dozvěděli, že místní okolí bylo takovou oblastí úplně bez vegetace ještě v roce 1927, kdy začali s rekultivací širokého dalekého okolí. Taková písečná poušť je složena ze sopečného nebo navátého písku, který je jak jinak než sopečného původu:), má obrovskou propustnost a vodivost, takže veškerá voda ze srážek zase odteče a tím pádem na něm vůbec neroste, dokonce ani lišejníky! Velkým problémem na Islandu je také větrná eroze hlavně v okolí těchto oblastí. Sopka Hekla zatím pro déšť nebyla vidět:( No snad ji ještě uvidím.
čtvrtek 23. srpna 2007
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat