9.9.
Přes různé tamtamy a během několika marných pokusů o rozluštění školního mailu jsem se dozvěděl, že se bude konat školní párty v Sheep House. Jako první jsem začal zjišťovat, kde že vlastně ten Sheep House je. Jediné místo, které přicházelo v úvahu, se nachází až na úplném konci Hvanneyri mezi pastvinami vedle haly pro cvičení koní. Ve škole už nikdo nebyl a tak jsem se rozhodl, že se tam vypravím sám pěšky. Nicméně jsem potkal skupinku lidí z mezinárodního training programu a rázem jsem byl pozván do auta, které měli na víkend k dispozici. Takže jsme vyrazili na směšně krátkou asi kilometrovou jízdu.
U Sheep House stála jenom jedna otřískaná dodávka a policejní auto! Jako nejméně „barevný“ a nejvíce islandsky vypadající cestující v autě jsem byl vybrán obhlédnout situaci a zeptat se co a jak. V mírném dešti jsem předvedl groteskní tanec mezi kalužemi na šterkové cestě a posléze vykročil k překvapivě elektrických vratům do Sheep House ve kterých stáli dva policisté a jeden člověk, kterého jsem si otipoval jako pořadatele nebo hudebníka. Islandsky jsem pozdravil a tím na sebe spustil proud islandštiny jako obvykle:) od obrovského a drsně vypadajícího policisty s oholenou hlavou! Nasadil jsem tedy svou oblíbenou frázi: I'm sorry, but I'm not speaking Islandic. Pohledem si změřil mě a poté auto s evidentně neislandskými postavami a zeptal se, co potřebujeme nebo hledáme. Když jsem mu řekl, že hledáme místo, kde se má konat párty, tak se jen pousmál. Od okolo stojícího pořadatele-hudebníka jsem se hned dozvěděl, že jsme na správném místě (pohledem do haly to tak nevypadalo), ale že párty začíná až od 10 hodin. Poděkoval jsem a policistům v nějakém záchvatu rádoby vtipnosti sdělil, že jsou první policisté co vidím na Islandu. Příslušník, který dosud stál v pozadí a přitrouble okouněl se začal smát, ale ten druhý obrovský si mě začal prohlížet zkoumavým a podezřívavým výrazem, který se vzápětí změnil ve výraz člověka tušícího, že jedná s totálním idiotem. Nasadil jsem tedy proto odpovídající totálně idiotský výraz, ještě jednou poděkoval a s dětskými slovy bye bye zamířil k autu.
Tam jsem naprosto vyjevené skupince tlumočil stav věcí a rozhodli se čas zatím vyplnit večerní návštěvou blízkého městečka Borgarnes. Co mohla islandská policie zjišťovat ohledně neškodné studentské párty za vesnicí mi zůstává záhadou. Po našem návratu k Sheep House, tentokrát asi kolem 10:30 pm tam sice přibylo jedno auto a policejní zmizelo, ale stále žádná párty. Takže jsme se definitivně rozhodli k návratu do školy.
Původně jsem si chtěl číst, ale nakonec mě napadlo, ža bych mohl v rámci „socializingu“ navštívit alespoň místní bar. Takže asi kolem 11 pm jsem vyrazil do tmy a deště směrem ke „kulturnímu zařízení“ nacházejícímu se jako v každé malé vesnici v pomyslném trojúhelníku s kostelem a hřbitovem. V baru kromě barmana zase nikdo nebyl! Ale bar je na kopečku a tím pádem jsem zahlédl skupinkovou linii lidí vedoucí od kolejí směrem k Sheep House. Konečně nějaký život!!!A tak jsem se k nim přidal.
Tentokrát už Sheep House krásně svítil a otřásal se hudbou. Konečně dorazila párty! Zaplněná hala byla téměř luxusně zařízená stolky, podiem s obří aparaturou, toaletami, tepelnou lampou na plyn a to vše bylo provoněné několika balíky sena:)
Na podium vyhrávala kapelu ze tří kluků jenom s kytarou, baskytarou, bicími a v tomto složení hrála naprosto neuvěřitelně. Co se songů v islandštině týče netuším, ale v angličtině hráli skvěle, dokonce si troufám tvrdit, že líp než samotní autoři, když hrajou na živo! Většina Islanďanů tancovala v plechovkou piva v ruce a po hodině se jich docela dost slušně motalo a to hlavně holky! Pak jim asi došlo pivo, nicméně se počet vláčně tancujících lidí rychle zvyšoval. Aby ne, když do sebe začali lít tvrdej chlast jako vodu:) To už někteří neustáli, motali se a popadávali všude kolem. Kapela hrála v plném složení asi do 2 am, kdy to vypadalo, že se bude končit a kdy si baskytarista zbalil fidlátka a zmizel. No , těm dvěma zbývajícím to nijak zvlášť nevadilo a pokračovali s muzikou vesele dál. Nakonec asi o půlhodinu později zhasla světla a s tím i proud do aparatury, takže nastal konec muzicírování:(
Párty ale neskončila, jen se část doposud stojících studentů včetně mě přesunula do baru. Tam se pokračovalo asi ještě hodinu včetně hraní, ale už jenom na akustickou kytaru. Pak nás vyhodili i z baru a párty lehce před 4 am definitivně skončila. Quentin Tarantino někde mluvil o tom, že párty na Islandu jsou super a teď to můžu rozhodně potvrdit!
Jinak jsem se v průběhu párty seznámil nebo byl seznámem se spoustou studentů a i zajímavých místních lidí, takže proběhl úspěšný „socializing“.
Ze vzhledu a chování Islanďanů na párty usuzuji, že rozhodně nejsou jenom homogenními potomky Vikingů. Na ostrově od doby ranného osídlení působilo mnoho irských mnichů, kteří se zabývali šířením víry a ve svém volném čase zcela jistě i šířením genetické informace:) Až se mi někdy zdá, že hlavní byla ta genetická informace...
Jooo a mám pocit, že minimálně každej pátej Islanďan byl někdy v Praze, což mě jako Pražáka velmi těší:), ale hlavně mi to hodně pomáhá, když se ptají odkud jsem.
PS: Místní pivo jménem jak jinak než Víking, je rozhodně pitelné a chutná podobně jako Heineken...Ale na cenu se raději ani neptejte!
pondělí 10. září 2007
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
4 komentáře:
Mě by ta cena moc zajímala! Kolik? No kolik? Ať mám srovnání s Norskem.
Tak teda jo, v přepočtu vyjde jedno pivo Víking v místním baru na 170Kč podle dnešního kurzu...
Žůňo to rád slyším že se soušlájzuješ, a jak jste se dostali domů? I když ve 4 už asi bylo šero,ne ?
Zdraví
Zdeny
No není to zase tak daleko, takže po svých, ale jak kdo:) Nicméně noční neosvětlená cesta s hlubokýma kalužema je velmi vzrušující, zvláště pro dámskou obuv...
Okomentovat