Hotelové zápisky z Keflavíku!

20.12.

Dnes ráno vstávám na poslední zkoušku z předmětu Remote Sensing and Airphoto Interpretation. Zhltnu müsli tyčinku, a jdu si uvařit čaj, abych v průběhu zkoušky náhodou neusnul. Začíná totiž už v 9 am, nicméně ve Hvanneyri je úplná tma asi tak do 11 am. Zkouška probíhá celkem dobře, nakonec překvapivě neusínám a docela slušně se i zapotím:) Poté se už loučím se spolužáky, profesorem, na studijním a vyčkávám až mě hodí moje koordinátorka Tobba do Borgarnes, kde na mě už čeká pronajaté auto. Auto tam je a tak se loučím i s Tobbou, předáváme si dárečky a vyrážím směr Reykjavík! Projíždím pod kopci Hafnarfjal na které jsem se koukal celý semestr z pokoje a o kterých se opožděně dozvídám, že jsou proslavené silnými větry přímo “cross winds”! Kamarád Steinar včera jen tak mezi řečí prohodil, že za poslední dva týdny to tam zfouklo ze silnice 3 auta!!!

Občas je vítr silný, ale zase to naštěstí není nic mimořádného, zažil jsem tady na silnici už větší hrůzy. Místo toho abych jel nejkratší cestou tunelem pod mým oblíbeným fjordem Hvalfjordur, tak si dělám zajížďku a jedu kolem. Prostě je to tam krásné a úplně jsem si tu cestu kolem zamiloval. Pravda, samotná cesta kolem je asi o 65 km delší než tunelem, ale rozhodně to stojí za to. Navíc je tam velmi dobrá silnice.



Poté už vjíždím do prvního předměstí Reykjavíku, Mosfellsbaer, pak následuje vlastní Reykjavík, Kópavogur, Gardabaer a konečně poslední předměstí Hafnarfjördur!V celé této oblasti žijí 2/3 lidí na Islandu tj. asi 200 tis. Roztahané to mají pěkně, furt jedete městem:) Rozhoduji se, že se jestě podívám směrem na Keflavík, dokud je světlo a pak se vracím zpátky do Reykjavíku nakoupit nějaké zásoby na pár posledních hodin, navštívit Ježíška a 13 islandských Santa Klausů! To je co, některý z nich jsou hodní, některý zlý. Proběhnu přeplněné nákupní centum Kringlan, rychle do sebe něco hodím na parkovišti a cpu se ještě cestou směrem na hlavní dnešní atrakci Blue Lagoon!

Přijíždím tam už úplně za tmy a hustého deště s větrem. Najednou se to však nějak utiší a vstupuju do Lagoon. Naprostá nádhera, zaručeně nejlepší koupaliště jaké si lze představit, navíc termální a to nemluvím o tom , že je to postavené na odpadní vodě z geotermální elektrárny:) Celé je to velmi luxusní a človek si připadá jako kdyby se najednou octil v poslední bondovce. Jako Bond se ale rozhodně necítím, ten by určite neběhal a neplaval po Lagoon s foťákem v ruce jako úplnej trotl...Rochním se v krásně teplé vodě a užívám si silika usazenim, totiž, matlám si je po celém těle. Překvapivě to není ani moc cítit sírou jako každá teplá voda na Islandu, ale je taky dost možný, že jsem si na to už zvykl:) Jsem v Lagoon skoro sám, jen pár Islanďanů a turistů, které by člověk napočítal na prstech jedné ruky. Plavčím si to sem a tam a nad hladinou se krásně vznáší oblaky páry. No, takhle bych si představoval nebe! Voda má vysoký obsah minerálních látek a je dost slaná, protože se skládá přibližně z 1/3 ze sladkovodní a 2/3 mořské vody, ale zdá se mi, že díky minerálům strašně nese. Můžete si napatlat silika masku na obličej z připravených kyblíčků, nebo si silika usazeniny najít sami. Celé je to průtočné a všechna voda se vymění asi za dva dny. Jinak tam občas na kamenech a prknech rostou úžasně zelené řasy. Celé je to léčivé tak, že se po jedné návstěvě vrátíte věkem někam před vaše narození. Pak vás jako embryo vyexpedují ven a zase zestárnete při pohledu na cenu. Déšť je v Lagoon naprosto srandovní záležitost ani moc nevadí. S větrem je to horší, je dost silný a dělá větší vlnky, ale můžete se schovat do závětří za kameny. Je několik oblastí kam vtéká horká voda a vy proplouváte místy s rozdílnou teplotou. Mění se to velmi rychle, ale teplota je stabilně kolem 38 – 40 C , velmi příjemné, přímo akorát. Dovnitř a ven můžete proplavat nebo prostě vylézt “na mráz” po schůdkách. Hloubka se pohybuje kolem 120 cm.



Kolem celé Lagoon chodí podivní pánové v dlouhých pogumovaných kabátech, ne prosím neobnažují se před návstěvníky, ale naopak je hlídají ( jestli se neobnažují oni:)) a hlavně doplňují kyblíčky se silikou, kontrolují jestli se někdo netopí – pochybuji, že by si toho večer všimli. Po asi dvou hodinách blaženého rochnění začíná opravdu hustě pršet a to mě konečně donutí odebrat se k východu. Venku mě málem sfoukne vítr a pokračuju už jen asi 20 km do Keflavíku, kde bych měl mít rezerovovaný pokoj v hotelu Keflavík. Přijedu, ale rezervace tu není, no nic, žádný problém, ostatně jako všechno na Islandu a během 10 minut jsem na pokoji. Spím a ráno letím.....zatím!

Americký "velkotraktor" v Keflavíku.



PS: To ještě netuším, že budu trčet 2 dny v Londýně, ale o tom až příště.

Pozdrav téměř live!

Jinak samozřejmě můžete očekávat další fotky a videa z konce pobytu ve velmi blízké době!

14.12.

Tak tohle je jenom celkem obyčejný islandský “horizontální” déšť. Věřte mi, místní bouře vypadají skutečně ještě líp! Vítr ve Hvanneyri za poslední dva dny běžně přesahuje 30 m/s, což je v přepočtu přes 100 km/hod. To vše samozřejmě s deštěm dohromady vytváří neuvěřitelný hluk. Venku to vypadá asi tak, jako když jedete autem, vystrčíte hlavu z okýnka a někdo vám do obličeje chrstne kýbl vody:) Hlavně to však třeba trvá celou noc, takže se vůbec nevyspíte, zvlášť když se vítr otáčí a s deštěm nebo sněhem vám to mydlí přímo proti oknu jako právě včera:( Klidně to takhle může bouřit i několik dní jen s malými přestávkami na oddech. To je pak místní “Voběs Index” mimořádně vysoký...

Polární záře přes půl oblohy nad Hvanneyri!

12.12.

Je večer a tak si říkám, že bych mohl jít udělat pár nočních fotek Hvanneyri. Takže beru foťák, stativ a vyrážím do tmy. Venku je oproti včerejším – 8 C subjektivně tepleji a tak pevným krokem mířím do centra této univerzitní malovesnice. Přecházím přes silnici a najednou se pěkně sklouznu a hele, ono přece jenom mrzne! Tak se alespoň zhlédnu v ledovém zrcadle na silnici:), tentokrát to za moc nestojí, jen asi milimetr ledu, ale zase krásně hladkého! Tučnáčími kroky se blížím k domu kde bydlí pan rektor a kde je zároveň docela slušně vybavená knihovna. Fotím si krásně osvětlený kostelík s Vánočním stromečkem, který má sice jen asi 3 metry, ale i tak je řádně přikurtován, aby v místních šílených poryvech větru neodlétl někam do fjordu.

Najednou je černá obloha o něco světlejší, no jooo to zase asi přicházejí mraky, ale ona světlá stále víc a ještě k tomu do zelena. Teď už je mi jasné, že mám po dlouhé době štěstí na severský fenomén, polární záři. Zběsile fotím a zároveň koukám do jemně zeleného nebe.

Jsem kousek od místního hřbitova a dokonce i tam zasáhla Vánoční výzdoba, nebožtíkům přibylo k obvyklým kamenným a dřevěným křížkům pár plastových a barevně osvětlených. Z dálky sice celý hřbitov připomíná práh letištní dráhy v noci, ale zblízka to překvapivě vypadá zajímavě. No ostatně to můžete posoudit sami, co na to říkají obyvatelé hřbitova netuším.



Ve škole mě po včerejší relativně jednoduché zkoušce čeká už jenom předlouhý a komplikovaný úkol v ArcGisu na předmět GIS a poslední zkouška z předmětu islandsky tajemně pojmenovaném Loftmyndatúlkun og fjarkönnun, což mi bylo přeloženo jako Airphoto Interpretation and Remote Sensing. Takže mám rozhodně o zábavu postaráno, jen doufám, že Sigmar (profesor Metúsalemsson) poslal do školy literaturu v angličtině....


PS: Tak tuhletu obludku jsme měli dneska k obědu!

Tentokrát to nebude o Islandu, ale o Ubuntu.

5.12.

Když jsem si pořizoval před islandskou misí notebook, tak jsem se dlouho zamýšlel nad tím jaký operační systém zvolím. Myslím, že počítačům trochu rozumím, ale zase na druhou stranu nejsem žádný PC geek. Počítač využívám na práci, ke studiu a na zábavu, nikoliv abych se neustále hrabal v systémovém nastavení. Nový Windows Vista jsem kategoricky odmítl z mnoha důvodů: nesmyslně vysoké hardwarové požadavky (člověk si pořídí nový, výkonný PC a většinu výkonu mu spotřebuje jenom běh OS), bezpečnost otřesná stejně jako u Win XP, stálé kontroly pravosti a odesílání informací kdoví o čem všem, hromada nesmyslných hlášek, které mě přivádějí k nepříčetnosti a nakonec i cena - proč platit za něco, s čím nejsem spokojen a co je permanentně zavirováno nebo plné adwaru?!

Přiznám se, že jsem taky chtěl zkusit něco jiného a poprvé jsem začal vážně uvažovat o operačním systému postaveném na Linuxu. Nakonec jsem se na moudrou radu našeho dodavatele rozhoupal pro Ubuntu, což je jedna z mnoha distribucí Linuxu. Celá myšlenka Linuxu je postavena na svobodném softwaru, takže je k dispozici otevřený zdrojový kód a navíc je vše zdarma. Platíte případně jen za podporu, ale to se týká především firem, pro běžného soukromého uživatele jsou na netu různá fóra a dokumentace.

Základní instalace obsahuje vše co běžný uživatel potřebuje k práci nebo studiu tzn. kancl balík OpenOffice mimo jiné s přímou podporou exportu do PDF, nějaké grafické nástroje, přehrávače na hudbu a video, online slovníky, alternativní klienti pro ICQ, Skype a plno dalších IM protokolů atd. K tomu si můžete stáhnout přímo z nabídky v systému další tuny softwaru co potřebujete a který není obsažen v základní instalaci. Co se týká běžné práce, tak je to plně dostačující. Nicméně například grafický program Gimp (má představovat něco jako PhotoShop nebo PhotoPaint) je pro nějakou vyšší práci s fotkama naprosto nedostačující, nikde jsem tam například nenašel gamma filtr a ani možnost si ho sám nadefinovat, o dalších pokročilých funkcích nemluvě. Zlatej Corel PhotoPaint! Takže na grafiku nebo nějaký specializovaný software zatím není podpora, ale myslím, že 90 % běžným uživatelům by mohla stačit základní instalace. Tím se dostávám k tomu, že běžný software pro Windows vám samozřejmě v Ubuntu fungovat nebude. Toto omezení lze ale obejít použitím emulátoru Windows nebo použít verzi softwaru pro Linux, která je zatím dostupná jenom občas.

Všechno toto je, ale vyváženo mimo jiné těmito argumenty: nemusíte bát virů a adwaru (kdo používá internet banking ví o čem mluvím), nemusíte odklikávat dementní hlášky, máte vychytávky jako více pracovních ploch mezi kterými můžete přepínat, jen tak někdo se vám do PC nedostane, celé Ubuntu si můžete stáhnout z netu včetně pravidelného update a možnosti přechodu na vyšší verzi (vychází každého půl roku), bezproblémovou podporu češtiny (osobně preferuji a provozuji celý systém v EN), výrazně nižší systémové nároky, možnost si systém přizpůsobit po svém a konečně máte pocit, že jste ten kdo PC ovládá, což u Windows právě moc neplatí. Celkově jsem za tu dobu co používám Ubuntu spokojen a ani ty hysterické záchvaty nejsou co bývaly jako s Windows...

Ale nejvíc mě stejně dostává rybička, která mi plave v horním panelu a když na ní kliknu, tak mi poví nějakou veselou hlášku, vtípek nebo citát:)))

PS: Poslední její hláška byla: “You're not my type. For that matter, you're not even my species!!!”




Screenshot pracovní plochy, foto na pozadí je moje vlastní.

Komentář politických hrátek v ČR.

28.11.

Sice jsem od toho všeho naštěstí fyzicky dost daleko, ale stejně mi to nedá, abych si neodpustil pár komentářů k našim současným politickým hrátkám.

Musím říct, že mi odsud naše dnešní politická scéna připomíná loutkové divadlo ještě mnohem víc než obvykle. Loutky tak jako v každém správném loutkovém divadle někdo tahá za drátky, do toho se k tomu mezi sebou hašteří, o jejich soukromých kšeftících nemluvě. Niccolo Machiavelli by zaplesal:)

Neříkám, že tady je to o mnoho lepší, nedávnu tu vypukla aféra ohledně prodeje lukrativní části státní firmy, která má zajištěnou exkluzivní smlouvu o průzkumu geotermálních zdrojů. Samozřejmě za pár ISK do soukromých rukou, ale alespoň to mělo jistou úroveň. Podobné to také bude s dárky pro místní politiky za souhlas se stavbou přehrad a na ně návazných hliníkáren. Jistě jim švýcarská a karibská konta přetékají, ale zatím to na ně neprasklo! To se s kulturou kolem aféry bratra Čunka naprosto nedá srovnávat:)

Čunkohrátky...
Když už jsem politik a beru úplatky, tak je proboha nepřenáším v igelitkách nebo si je neukládám na svá konta v nediskrétních českých bankách! To s těma přídavkama na děti snad ani není možný!! Za to všechno bych nařídil Čunkovi otčenášů až na půdu, důsledné sebemrskání a především zaplacení odpustků ve výši přijatých úplatků!

Vepřor Paroubek se oženil s docela zajímavou blonckou...
Henry Kissinger říkával, že moc je největší afrodiziakum, takže nakonec proč ne?! Ale stejně se mi to moc nezdá, spíš to vypadá jako snaha zalíbit se prostému lidu. Stejně jako jeho výkřiky o prý nehospodárném přistání letadla s Topolánkem v Alpách, které mělo stát a pravděpodobně i stálo statisíce. Letadla lítat prostě musejí, jinak se je nevyplatí mít, takže je vcelku jedno, jestli tam byl Topolánek s Dalíkem na líbánkách nebo si jen tak zalyžovat, jen doufám, že sebou alespoň vzali malého Talmánka! Na to ale prostý lid dobře slyší, to, že se za jeho vlády socanů nevýhodnými zakázkami běžně ztrácely desítky miliard - ticho po pěšině.

Profesor Švejnar se chce nechat kandidovat na prezidenta...
Jeho názory celkem nikdo nezná, těžko se může orientovat v současné situaci v ČR, je nezpochybnitelně napojen na velmi vlivnou bankovní skupinu ČSOB a jak by se zachoval v případě nějaké krize zůstává záhadou. Ochotně však panáčkuje před každou politickou stranou a vůbec se snaží tvářit jako dobrý antiKlaus. Dokonce to vypadá, že nechce jen „dělat Bureše“, ale vidím ho pouze jako Bureše na druhou. Jen aby se v něm Paroubek nespletl a on ho potom nezařízl jako Špidla zařízl chudáka Zemana při prezidentské volbě. Spíš mě překvapuje, že se jako poměrně respektovaný akademik sníží k takovým tancům. Přesto všechno si myslím, že je z možných protikandidátů „nejvyššího modroptáčníka“ tím nejdůvěryhodnějším. Domnívám se, že lepší prezident než Klaus se dnes těžko najde, víme co od něj můžeme očekávat a to s ním dost ostře nesouhlasím zejména v otázkách globálního oteplování. Dokonce jsem byl na jedné jeho přednášce týkající se tohoto tématu a troufám si tvrdit, že to bylo vrcholné demagogické číslo.

Zelení se nám hádají...
No, není se čemu divit, když si do hnízda nasadili Jihočeskou matku a jednodušší paní učitelku Kuchtovou:)
Našli moji Zelení ministra školství našli! No po dvou měsících...! Osobně bych v tom „Údolí dutých hlav“ v Karmelitské ulici ministra nedělal ani kdybych měl k dispozici vládní limuzínu s vířivkou, houf sličně štěbetajících sexkretářek a hromadu dalších podobných recipročních utilitárností...A právě proto novému ministrovi srdečně přeji, aby vymetl tento administrativní chlív a hlavně tam, pokud možno natáhl nějaké perpektivní a schopné jedince, protože horší už to být skutečně nemůže. Jen se obávám, že je to bohužel nadlidský úkol.

V zajetí domácích úkolů...

24.11.

Ano, je to tak, i na notorického nedělače domácích úkolů jednou dojde. Na mě došlo až na Islandu, tady dost dobře není možné domácí úkoly nedělat, protože mají velký vliv na vaši konečnou známku. Kdybych věděl, kolik jich tady budu dostávat, tak bych sem snad ani nejezdil:) Nicméně, ale musím říct, že většina úkolů má překvapivě svůj smysl. Sice se najdou takové na jejichž účelem zůstává rozum stát, ale to je asi stejné všude.

Dnes jsem si vyrazil k moři ve fjordu, abych se trochu prošel po hladině jako Kristus. Skutečně boží pocit:), jen si tak kráčet po zmrzlém dně fjordu za odlivu, ve kterém se jinak míchá mořská a ledovcová voda. Sice dno vypadá jako bláto, ale je to v naprosté většině velmi jemný silt přinesený řekou od ledovce. Svou procházku po zmrzlé hladině jsem ukončil tím, že jsem z moře došel na pláž! Foukal ledový vítr, bylo kolem -5 C, voda zmrzlá, sluníčko za mraky - prostě dovolená na nic:)